.

 Ve světě plném výjimečných lidí, kteří vzdorují překážkám a překonávají omezení, se často setkáváme s pozoruhodnými příběhy, které vzbuzují inspiraci a obdiv. Dnes vám přinášíme neobyčejný příběh o houževnatosti, odhodlání a podnikatelském duchu. Připravte se na inspiraci při odhalování příběhu mladé dívky, která se vzpírá omezením a nebojácně jde za svými sny. Představujeme pekařskou  královnu a majitelku ikonické kavárny “Tvoje máma” (@kavarna_tvojemama) Kláru Bernklau!

Kdo jsem…  Ahoj, jsem Klára! A můj život se točí primárně kolem dvou věcí. Nejdřív kolem pečení a mé vysněné kavárny v pražských Vršovicích. A pak kolem dvou útulkových pejsků, moje čtyřnohá rodina. Práce s nimi je tak trošku projekt sám o sobě. Přestože jsme spolu s jednou z nich přes 4 roky, pořád se bojí cizích lidí. A při pocitu nejistoty by byla schopná se někomu zakousnout do nohy. Slavíme první rok, kdy se do nohy nikomu nezakousla! A tím jsme zase o kus dál :) 

Kavárnu Tvoje máma jsem si přála několik posledních let. Pocházím z podnikatelské rodiny a věřím, že když člověk najde, co ho baví, tak je přirozené se tomu věnovat i profesně. Posledních pár let jsem k tomu směřovala. Dříve jsem hodně fotila, bavilo mě objevovat krásno ať už v nějakém prostoru, v jídle, nebo jeho aranžování.. A když se k tomu přidala moje láska pro pečení, bylo jasno!

Povídám si s tebou terpve malou chvilku, ale hned cítím, jak doslova vyzařuješ radost. Vnímáš sebe taky tak?

Asi vnímám. Věřím, že jsem v životě našla vzácnou rovnováhu. Mám přesvědčení, že pokud nejde o životně ohrožující věci, není třeba se nimi stresovat. Je potřeba si užívat věci, které zažíváme. Jsem pohodář. Pokud člověk neřeší závažné věci, jako může být třeba nemoc, je to důvod být šťastnej. Pozitivní. A užívat si všechny drobnosti. Přestože se nemusí zdát zrovna extrémně pozitivní, tak to že jsme tady, každej den, je dobrý!  A tahle nálada se určitě přenáší také do kolektivu kavárny a lidí v mém okolí. 

_{Klára is wearing: Ame Yoga Top}

Klára is wearing: Corpus Body

Vždycky jsi takhle plynula světem? Jaká je tvoje nejlepší vzpruha pro pomalejší dny, kdy radost nepřichází tak snadno?

Mám velké štěstí v rodinném zázemí. A vím, že kdykoliv, nebo cokoliv se stane, tak je to dočasné a že na to člověk není sám. A to je pro mě neuvěřitelně uklidňující. Vím že jsem jiná, ale nikdy jsem se nesetkala s tím, že by mi to někdo dával najevo. A i to mě utvrdilo v tom, že všichni spolu zvládneme dobře fungovat, když tady budeme jeden pro druhého, budeme si pomáhat a vzájemně se podporovat.

Mám velkou radost, že jsme se mohly alespoň takto na dálku a prostřednictvím online callu a fotoaparátu poznat. S naší kamarádkou, fotografkou Luckou Fenclovou, jsi pro Corpus nafotila krásný editoriál. Bylo pro tebe takové focení výstupem z komfortní zóny? 

Myslela jsem, že bude :) Ale právě díky Lucce, kterou dobře znám a před kterou se tak nemusím stydět, jsem se na focení cítila hrozně fajn. A i proto jsem neměla pocit, že bych se musela jakkoliv přemáhat, nebo dělat něco nepřirozeného.  

 

Když jsme focení plánovaly, moc jsem se těšila na příležitost otevřít další oblast pestrosti (nejen) ženského těla. Mluvit o tělesné rozmanitosti vyvolává důležitou změnu v našem myšlení, a co je ještě důležitější, vyvolává změnu i v těch menších každodenních rozhovorech, které vedeme samy se sebou a se svým tělem. Musela jsi někdy sama v sobě v tomto ohledu probouzet sebepřijetí? 

Řekla bych že ne. Uvědomuji si samozřejmě, že jsem jiná. Ale nikdy mi to nikdo nedával najevo, ať už to byla rodina škola, nebo pracovní prostředí. Nemám potřebu se schovávat nebo stydět za určité části mého těla, protože mi to nepřijde tolik důležité a nerada bych se tím nechala omezovat v tom, jak život prožívám. Moje maminka mě vždycky vedla k tomu, že odlišnosti nejsou podstatné a neurčují hodnotu člověka. Je to jen o tom, jak to cítíme v sobě. 

Jak o sebe pečuješ? Dopřáváš si nějaké rituály?

Jendoznačně se snažím dopřávat si dostatek spánku! Běžně kvůli pečení vstávám ve 3, nebo ve 4 hodiny ráno. A tak si dny snažím dělat pomalejší. V klidu a vsedě se najíst. Chodit ven. Z hluboka dýchat. Pravidelně plavat. Nechvátat.

Klárko, je něco, co už dnes víš/ umíš/ vidíš v jiném světle a přála by sis, abys to věděla už dřív? 

Do jisté míry to dnes možná ovlivňují sociální sítě, ale napadá mě v této souvislosti například “srovnávání se”. Porovnávat se s výsledky jiných a trápit se, když vůbec neznám další souvislosti. Lehce jsem pak  sklouzla k myšlenkám, že ostatní všechno zvládají líp. Dneska už se to snažím nedělat. Ať už je to vzhled, úspěch, nebo život obecně.

Jakou část sebe nejvíce obdivuješ?

Přijde mi, že mám dost síly vydržet náročné situace. A současně jsem velmi pečující člověk. Ať už v osobním, nebo pracovním životě. Snažím se bezpodmínečně přijímat ostatní a vím, že se, i díky této mé vlastnosti, často dokáží cítit líp.

Se kterou naopak třeba trošku bojuješ?

Není to nic fyzického, ale určitě svádím boj s věčným odkládáním věcí, nebo včasným vstáváním. Postrádám trošku řád a disciplínu :)

Oblíbená část ženského těla?

Obličej, protože vyjadřuje emoce. Ruce a jejich pohyby.

A na závěr - tvůj nejoblíbenější podzimní dezert je?

Jako podzimní dezert vždycky jablíčkovej štrůdl - 90% jablek a 10% těsta je základ úspěchu! 

Inspirace do jaké knížky se začíst, nebo jakého podcastu se zaposlouchat?

Podcast Příběh, který se opravdu stal. 

Podcast Pochlap se